1.2 Algoritmizace
V této fázi se programátor snaží velký zadaný úkol (to co má program dělat) rozdělit na menší jednodušší úkoly.
Plnění těchto jednodušších úkolů pak zajistí tím, že vymyslí jednoduché příkazy programovacího jazyka, které daný úkol budou plnit. (Tyto příkazy potom zapíše do příkazových řádků.)
Současně musí zajistit, aby všechny části programu na sebe správně navazovaly a mezi sebou spolupracovaly.
Algoritmus je přesný postup jak vyřešit zadaný úkol.
Před psaním řádků vlastního programu je dobré si algoritmus nejen rozmyslet, jak má program pracovat, ale je i praktické si algoritmus graficky znázornit.
Algoritmy se kreslí tužkou na (dostatečně velký) papír takto:
- úkoly (operace) se zapisijí do operačních bloků (obdélníků ),
- rozhodování nebo-li větvení do rozhodovacích bloků (kosočtverců) se značkami + (pravda) a − (nepravda).
Příklad algoritmu jednoduchého programu, který pro dvě zadaná čísla zjistí a napíše, které je větší a které menší - obr. 1:
Když tedy budeme mít na začátku libovolná dvě čísla, program nám je porovná.
Tento algoritmus je nedokonalý v tom, že neřeší případ a = b, což někdy může samozřejmě nastat.
Následující algoritmus na obr. 2 to již řeší:
Nakresli na papír algoritmus programu, který:
- načte dvě čísla a napíše větší z nich
- načte tři čísla a napíše je v opačném pořadí
Následující úkoly jsou složitější:
Nakresli na papír algoritmus programu, který:
- načte tři čísla a napíše největší z nich
- načte tři čísla a napíše je seřazené od nejmenšího do největšího
- si sám vymyslíš (pozor, může být hodně těžký...)
školní facebook
školní instagram































