8.8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků znevýhodnění a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje potřeba podpůrných opatření žáka, a na obou stupních základní školy.
  2. Hodnocení vychází z individuálního vzdělávacího plánu.
  3. Dochází k úpravě metod, obsahu a ověřování míry naplnění očekávaných výstupů na základě individuálních vzdělávacích potřeb, podle druhu znevýhodnění.
  4. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
  5. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
  6. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
  7. Vyučující přihlíží k  doporučeným způsobům práce a hodnocení žáka popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní znevýhodnění.
  8. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.