8.1.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

  1. Základem hodnocení je poskytnout žákovi „zpětnou vazbu", poskytnout informaci o správnosti postupu, průběhu či výsledku.
  2. Hodnocení je srozumitelné, věcné, sleduje individuální pokrok žáka, podněcuje žáka k dalšímu rozvoji.
  3. Při hodnocení se uplatňuje přiměřená náročnost, pedagogický takt, přihlíží se k věkovým zvláštnostem, možnosti určité indispozice.
  4. Popisuje konkrétní zvládnuté oblasti vzdělávání, resp. míru naplnění očekávaných výstupů.
  5. Hodnocení má motivovat, podněcovat k růstu.
  6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy na základě doporučení PPP a po projednání v pedagogické radě.
  7. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
  8. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis vysvědčení, za druhé pololetí vysvědčení.
  9. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
  10. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
  11. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. Hodnocení vystihuje úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům, formulovaným v jednotlivých předmětech ŠVP.
  12. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
  13. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
  14. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.
  15. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
  16. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
    • průběžně prostřednictvím žákovské knížky v 1. a 2. ročníku a aplikace školy online
    • na konzultačních dnech (třídních schůzkách)
    • případně kdykoliv po předchozí domluvě
    • možností nahlédnout do významnějších testů žáka, resp. portfolia žáka
    • pololetním výpisem z vysvědčení
    • vysvědčením předávaným na konci školního roku
  17. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonného zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem.
  18. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
  19. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  20. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
  21. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
  22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
  23. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.